CROATIA TROPHY 2004

Croatia trophy 2004

Při několika setkáních kamarádů z Offroaders clubu jsme měsíce snili o tom jak se pojedeme podívat na pověstný závod Croatia trophy do Chorvatska. Bez velkých příprav najednou nastal čas konání trophy. Měli jsme pouze pár kusých informací z internetu a ještě týden před odjezdem jsme neměli žádný přesný plán. Informace od pořadatelů, původně přislíbené, nepřicházeli Přesto jsme se dohodli čtyři posádky a vyrazili jsme. Sraz v Jihlavě a už vymetáme silnice Rakouska, Slovinska a Chorvatska do lokality, kde se jel minulý ročník Croatie. Vypraveni jsme jako na každou jinou expedici a náš plán je prostý: tři dny budeme sledovat trophy a poté se vydáme ve stopách závodníků a pokusíme se zdolat jednotlivé etapy. Na místo hlavního campu jsme sice dorazili včas ale o den dříve. Na místě jsme zjistili, že avizovaný začátek trophy není ještě začátek závodu ale termín pro technické prohlídky a máme jeden den k dobru. Vyrážíme do okolní krajiny na poznávací offroad. Kopečky jak na Vysočině střídají strmá údolí, potůčky, říčky, jezírka, hluboké listnaté lesy, spousty polních a lesních cest a cestiček, téměř idilka. Osídlení sice na první pohled z velké dálky velké ale z blízka minimální. Značná část domů a chalup ve vesnicích i na samotách je opuštěných, rozstřílených, vypálených a vyrabovaných. Občas na kopci rezavý vrak rozstříleného tanku, u silnice tabulky upozorňující na zaminování, prostě po válce Chorvati asi neuklidili První dojem značně deprimující. Na okolní hrůzy se ale dalo hned zapomenout v základním campu, kam se mezi tím sjeli závodní teamy z poloviny Evropy a velký team z Izraele. Čtyři jezdci na čtyřkolkách a padesátka offroadů všech možných značek. Nejsilnější zastoupení mají jeepy, toyoty a rovery. Tři navijáky na jednom autě je normální, ve výbavách nechybí kotvy a nylonová lana, vázací body i na střeše, úpravy všech druhů nemají omezení. Procházka campem a prohlídka strojů je lahůdka pro každého offrouďáka. Všichni nastartovali centrály a tak se stěhujeme do klidu o půl kilometru dále a stavíme vlastní malý camp. Trophy začala sice pro nás o den později ale zato docela zdařilým prologem, ve kterém se hned zpočátku začaly projevovat kvality závodníků a jejich strojů. Rychlé úseky po hřebenu střídali strmě výjezdy a technická trať. Diváků minimálně a můžeme všude.Na úseku ostrého výjezdu, který většina závodníků zdolala na navijáku, čekáme až do odjezdu posledního a zbytek trasy prologu jedeme za peletonem. Doma se slaví čarodějnice a i tady camp trophy žije dlouho do noci. Druhý den začíná první ostrá etapa. Prolog byl proti ní jen ukázkou pro leštěnky. Rychlý přesun terénem a hned ostré navijákové výjezdy a sjezdy, které se bez jištění nedají zdolat, střídají blátivé brody. Sledujeme obtížné úseky a přesunujeme se do oblasti cíle. Cíl etapy je pod strmým kopcem, ze kterého se musí sjet mezi stromy a kameny k úzké a skloněné cestě. Projíždí prvních několik závodních teamů a obtížně a pomalu zdolávají posledních několik set metrů klesání k cíli. Na začátek sjezdu přijíždí Shwarcovo Bronco, posádka vystupuje a hledá místa záchytů k jištění. Řidič ale rychle nastupuje a vyráží ke sjezdu mezi kameny a stromy na svah. Po pár prvních metrem kácí stromek, najíždí na kameny, Bronco vyskakuje bokem do výšky, nepřipoutaný řidič vypadává z kabiny na svah, auto za ním a na něj a končí na spodní cestě na boku. Řidič bezvládně leží na okraji lesní cesty, z auta vytéká benzin. Žádná rychlá pomoc na místě není ale i kdyby byla, byla by už zbytečná. Smutný konec jinak skvělého závodu. V campu je vyhlášena anulace závodu, příští den se závod nekoná. Některé teamy odjíždějí, pro ostatní zůstává možnost dál pokračovat ale pouze ve stylu trophy bez sledování časů. Camp se stěhuje o 40 km dále a my taky. Nacházíme tiché opuštěné údolíčko a nocujeme. Další den jedeme spolu s kolonou ale bloudíme. Nacházíme cíl etapy a od něj postupujeme proti etapě. Nacházíme značené úseky v lese, které sice vedou téměř neprůjezdnou oblastí ale po předcházejících zkušenostech není proč pochybovat, že zde závod uvidíme. Uděláme si několik kilometrů procházku a dočkáme se. Skvělé výkony některých posádek střídají až neuvěřitelně amatérské kousky jiných. Zážitek je to nezapomenutelný. Další den sice neradi ale musíme domů, závod pokračuje bez nás a věříme, že skvěle. Příští ročník s lepší přípravou určitě nepromeškáme. Bylo by smutné, kdyby se taková záležitost odehrála bez přítomnosti kamarádů z Offroaders.